Průmyslový design

Charakteristika oboru

 

 

Identifikační údaje

 

 

Název ŠVP: Průmyslový design

 

Kód a název oboru vzdělání: 82 – 41 – M / 04 PRŮMYSLOVÝ DESIGN

 

Zaměření: Tvarování průmyslových výrobků                                  

 

Délka a forma studia: čtyřleté denní studium

 

Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní  zkouškou

 

Datumplatnosti ŠVP: od 1. září 2010

 

 

Nezbytné podmínky pro přijetí ke studiu

 

Splněnípovinnéškolnídocházkyneboúspěšnéukončení základního vzdělání před splněním povinné školní docházky.Splnění podmínek přijímacího řízení. Součástí přijímacího řízení je talentová zkouška. Splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o studium.

 

Zdravotní způsobilost

 

Požadavky na fyzické a duševní vlastnostiu chazeče o studium budou podmíněny jeho předběžnou volbou zaměření. Zdravotní způsobilost potvrdí s konečnou platností lékař. 

 

Celkové pojetí vzdělávání v daném oboru

 

Pojetí vzdělávacího programu je zaměřeno nejenna osvojování teoretických poznatků, ale zejména na rozvíjení klíčových a občanských kompetencí a zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb žáků.

Výuka je orientována k technikám samostatného učení a práce žáků, jde zejména o náročnější samostatné práce, podporu týmové práce a kooperace.Dále jsou podporovány metody činnostně zaměřeného vyučování, např. praktické práce žáků v ateliérech nebo pracích s výpočetní technikou.

 

Organizace výuky

 

Tento obor vzdělání lze realizovat v těchto formách vzdělávání:

 

      4 roky v denní formě vzdělávání

      2 roky v denní formě vzdělávání ve zkráceném studiu pro absolventy oborů vzdělání ukončených maturitní      
      zkouškou

      večerní nebo kombinované vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než vzdělávání v denní formě.

 

Výchovně vzdělávací proces je plánován na 40 týdnů, ve 4. ročníku na 37 týdnů. Součástí jsou kurzy (lyžařský nebo sportovněturistický),kulturně výchovné akce (divadelní a filmovápředstavení,přednášky,výchovnépořady apod.)adalšíaktivityvyplývajícíz ročního plánu školy (odborné soutěže apod.).

 

Odborná příprava

 

V průběhu studia je dál erealizována odborná praxe,a to tímto způsobem:

-     ve 3. a 4.  ročníku je zařazena praxe v reálných pracovních podmínkách, a to 1x za 14 dní dva dny po 8 vyučovacích hodinách, tj. 6 pracovních hodin

Výuka je v průběhu studia doplněna systémem exkurzí, výstav a dalších aktivit, které doplňují běžnou výuku o praktické činnosti, zprostředkovávají poznávání reality a odborné i umělecké zážitky žáků, což vede k lepšímu naplnění vzdělávacích cílů. Exkurze jsou zaměřeny na poznávání architektonicky, kulturně a historicky významných památek.

 

Teoretická výuka

 

Kompetence jsou rozvíjeny prostřednictvím organizačních forem výuky. Výuka je realizována z velké části v rámci systému vyučovacích hodin. Vyučovací předměty obsahující větší míru konkrétních praktických poznatků je třeba soustavně procvičovat a upevňovat. Výuka je umístěna zpravidla do odborných učeben vybavených potřebnou technikou.

 

Odborné vzdělávání je rozděleno do tří odborných celků, které zahrnují konkrétní vyučovacípředmětytak,abyžácimohlizískatabsolvováním těchtopředmětůpožadované odbornékompetence.Jednotlivéodbornépředmětyjsousloučenydoodbornýchcelků tak, aby svýmobsahemzahrnuly předepsané učivo těchto celků.

Jedná se o: I) tematický celek umělecko-historická a výtvarná příprava

                 II) tematický celek technologická a technická příprava

                 III) tematický celek návrhová a realizační tvorba

 

V 1. a 2. ročníku koná žák komisionální zkoušku z odborného předmětu, který zahrnuje obsahový okruh umělecko-historická a výtvarná příprava s výjimkou tematického celku 1.

Ve 3. a 4. ročníku koná žák komisionální zkoušku z odborného předmětu, který zahrnuje obsahový okruh návrhová a realizační tvorba.

 

Výuka ve škole je realizována v běžných i odborných učebnách. Je řízena rozvrhem, který je sestaven tak, aby respektoval specifika jednotlivých předmětů a metody výuky (spojování hodin, bloky v čtrnáctidenním cyklu, projektové dny, kurzy) a umožnil profilaci žáků volbou seminářů.

 

Výchova mimo vyučování - organizace:

 

- výchova mimo vyučování je organizována na základě možností školy, a to jak v otázkách prostorových, materiálních tak personálních

 

- ubytování v domově mládeže:

- škola nemá svůj vlastní domov mládeže; v Břeclavi je možno využít služeb Domova mládeže SOŠ průmyslové Edvarda Beneše,OA a SOU; v Sedleci Domova mládeže Gymnázia a SOU Mikulov

 

- organizace stravování:

- v Břeclavi se žáci stravují ve Školní jídelně SOŠ průmyslové Edvarda Beneše, OA a SOU na základě smlouvy o poskytnutí stravování, a to po skončení vyučování

- v Sedleci se žáci stravují ve Školní jídelně MŠ a ZŠ Sedlec; přestávka na oběd je stanovena v době od 11^:55 – 12^:25 hodin

 

Hodnocení žáků a diagnostika

 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí zákonem č. 561(školský zákon). Konkrétní podmínky jsou stanoveny Zásadami pro hodnocení vzdělávání žáků (klasifikační řád), které jsou nedílnou součásti Školního řádu školy.

 

Školní klasifikační řád 

a tyto hlavní zásady hodnocení žáků v jednotlivých předmětech jsou závazným rámcem pro vytvoření zcela konkrétních podmínek hodnocení a klasifikace žáků. Každý vyučující daného předmětu na začátku školního roku zapracuje do svého učebního plánu(schvaluje ředitel školy)podmínky klasifikace. Uvede, v jakémtermínu a jakým způsobem bude hodnotit např. ročníkové práce, projekty, prezentační práce, účast na soutěžích atd. Upřesní způsoby hodnocení klíčových kompetencí a činností souvisejících s realizací průřezových témat. Bude-li vyučující při klasifikaci užívat jiného hodnocení než známku, zapracuje toto rovněž do podmínek hodnocení žáků. S těmito podmínkami budou žáci na začátku školního roku prokazatelně seznámeni.

Pro zajištění objektivizace hodnocení budou prověřeny znalosti žáků srovnávacímitesty.

 

Výsledky vzdělávání jsou stanoveny jednotně pro všechny žáky, je však zřejmé, že kvalita (úroveň) jejich osvojení bude záviset také na učebních předpokladech a motivaci každého žáka. Výsledky vzdělávání vyjadřující žádoucí postoje a návyky žáků (afektivní cílové dovednosti), kterými je škola sice povinna žáka vybavit, ale nemůže zaručit jejich uplatňování v praxi, jsou vyjádřeny zpravidla v charakteristice jednotlivých oblastí a obsahových okruhů jako vzdělávací cíle, k nimž musí výuka směřovat.

 

Způsob a kritéria hodnocení žáků

 

Způsob a kritéria hodnocení žáků vycházejí z požadavků stanovených školním vzdělávacím programem a jsou součástí školního řádu školy. Pedagogičtí pracovníci se řídí těmito pravidly při posuzování míry naplňování těchto požadavků jednotlivými žáky, zvláštní pozornost je věnována ověřování a hodnocení vytváření klíčových a odborných kompetencí a ověřování a hodnocení výsledků vzdělávání v průřezových tématech. Chování a výsledky vzdělávání žáků jsou hodnoceny průběžně, a to formou soustavného sledování výkonů jednotlivých žáků a jejich celkového přístupu ke vzdělávání, přičemž jsou zohledňovány jejich předpoklady, je přihlíženo k věkovým a individuálním zvláštnostem žáků. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se pedagogičtí pracovníci řídí doporučeními školského poradenského zařízení. Do hodnocení výsledků vzdělávání jsou formou sebehodnocení zapojováni rovněž žáci.

 

Ověřování výsledků vzdělávání žáků se provádí následujícími formami: ústní (zkoušení, referát, prezentace), písemnou (písemné zkoušení formou kontrolních otázek, test, diktát, samostatná práce, kompozice), praktickými cvičeními a praktickými zkouškami. Součástí hodnocení a klasifikace jsou dále: aktivita žáků při vyučování, grafická úroveň písemných prací a domácí úkoly. Do celkové klasifikace z jednotlivých vyučovacích předmětů se dále zahrnuje hodnocení zapojení žáka do žákovských, školních projektů, a to podle charakteru projektu a podle významu a rozsahu zapojení jednotlivých žáků.

Do celkové klasifikace z hlavního předmětu se zahrnuje úspěšná účast žáků ve výtvarných soutěžích, projektech a hodnocení umělecké praxe. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací, za první pololetí je žákům vydáván výpis z vysvědčení. Jiné, doplňkové způsoby hodnocení (bodové, slovní) rovněž používané pedagogickými pracovníky školy, jsou v závěru každého čtvrtletí převáděny do pětistupňové klasifikační stupnice.

 

Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání

Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Obsah a organizace maturitní zkoušky se řídí školským zákonema vyhláškou o ukončování studia v platných zněních.

Ředitel školy stanovuje následující pravidla pro průběh maturitní zkoušky:

 

1) Společná část maturitní zkoušky se řídí platnými předpisy a právními normami MŠMT. A to ve znění, které je aktuální v probíhajícím školním roce. V případě zavedení 3. povinné zkoušky ředitel školy volbu neomezuje.

 

2)  Profilová část se skládá ze tří povinných zkoušek, a to:

      I) tematický celek umělecko-historická a výtvarná příprava

     II) tematický celek technologická a technická příprava

   III) praktická zkouška s obhajobou z tematického celku návrhová a realizační tvorba

 

Nepovinnou profilovou zkoušku je možno vybírat z nabídky: blok ekonomika a základy podnikání nebo blok počítačové konstruování a počítačová grafika.

 

Podrobnosti budou stanoveny prováděcími směrnicemi ředitele školy tak, aby s nimi byli žáci seznámeni nejpozději 12 měsíců před konáním maturitní zkoušky.

 

Profil absolventa

Popis uplatnění absolventa v praxi

Absolvent oboru průmyslový design je připraven uplatnit se v širokém spektru činností v oblasti tvarování produktů průmyslového odvětví. Uplatní se především jako designér a realizátor modelů výrobků spotřebního a průmyslového charakteru. Odpovídající činnosti může vykonávat buď samostatně nebo v designérských ateliérech a vývojových pracovištích firem (velkých, středních i malých rodinných) zabývajících se designem, příp. i výrobou produktů různého sortimentu.

Popis očekávaných výsledků vzdělání absolventa - Kompetence absolventa

Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující klíčové a odborné kompetence.

Klíčové kompetence

Kompetence k učení

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání,1 tzn. že absolventi by měli:

• mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;
• ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;
• uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný;
• s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky;
• využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí;
• znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.

Prvořadým předpokladem učení je čtenářská gramotnost, ovládání psaní a početních úkonů.

Kompetence k řešení problémů

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolventi by měli:

• porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
• uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace;
• volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;
• spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).

 

Komunikativní kompetence

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by měli:

• vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat;
• formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;
• účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;
• zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata;
• dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;
• vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování;
• dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce;

Personální a sociální kompetence

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by měli:

• reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku;
• mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;
• adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní;
• podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých;
• přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.

Občanské kompetence a kulturní povědomí

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolventi by měli:

• dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;
• jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie;
• uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;
• zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;
• chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje;
• uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu;
• podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah.

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolventi by měli:

• mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání;
• uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;
• mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze;
• mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady;
• vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle;
• rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi.

Matematické kompetence

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, tzn. že absolventi by měli:

• správně používat a převádět běžné jednotky;
• nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení;
• číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.);
• efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích.

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by měli:

• pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií;
  učit se používat nové aplikace;
• komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace;
• získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet;
• pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií;
• uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

1.3.2 Odborné kompetence.

Ovládat základy výtvarné užité tvorby, tzn. aby absolventi:

• využívali při své práci znalosti o historickém vývoji a současných trendech výtvarné kultury a výtvarné tvorby v rámci svého oboru;
• uplatňovali vlastní výtvarný názor, výtvarně vnímali, mysleli a samostatně se vyjadřovali, hledali a využívali inspirační zdroje;
• volili možnosti výtvarného řešení na základě analýzy zadaného úkolu, dokázali je zhodnotit a obhájit;g
• samostatně experimentovali při řešení úkolu, uplatňovali netradiční myšlenky a metody práce;
• využívali výtvarné a výrazové možnosti jednotlivých médií, technologických postupů, technik a materiálů;
• vhodně prezentovali svou práci v závislosti na konkrétní situaci;

Realizovat v požadované kvalitě finální produkt v daném zaměření oboru podle výtvarných návrhů, tzn. aby absolventi:

• ovládali tradiční a nové technologické postupy a techniky, dokázali zvolit a obhájit nejvhodnější postup realizace výtvarného návrhu, průběžně hodnotili kvalitu výsledků dílčích pracovních operací;
• používali správně a podle příslušných pracovních postupů odpovídající zařízení, pomůcky, nástroje apod., znali způsoby jejich ošetřování a běžné údržby;
• efektivně organizovali svou práci vzhledem ke stanovenému termínu, prováděli ji dokonale a v souladu s výtvarným záměrem a vysokými nároky na kvalitu zpracování finálního produktu;
• sledovali vývoj nových technologií, materiálů, technického zařízení apod. a zaváděli je do praxe;

Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:

• chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem;
• znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence;
• byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.

Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:

• chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku;
  dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti;

Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:

• znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení;
  efektivně hospodařili s finančními prostředky;
• nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí.

 

 

Konkretizovaný učební plán

 

 

 

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů	Zkratka	Počet týdenních vyučovacích hodin
		1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	Celkem
Všeobecně vzdělávací předměty		21	11	9	9	50
Český jazyk a literatura	CJL	3	2	2	3	10
Cizí jazyk I	CIJ I	3	2+1D	2+1D	3	12
Dějepis	DEJ	2	-	-	-	2
Občanská nauka	OBN	-	1	1	1	3
Matematika	MAT	3	1	-	-	4
Fyzika	FYZ	2	-	-	-	2
Chemie	CHE	1+1D	-	-	-	2
Základy ekologie	ZEK	1	-	-	-	1
Ekonomika	EKO	-	2	1	-	3
Tělesná výchova	TEV	2	2	2	2	8
Informační a komunikační technologie	ICT	3	-	-	-	3
Předměty specializace		12	23	28	26	89
Technické kreslení	TEK	2	-	-	-	2
Technologie	TEC	-	1+2D	1+2D	0+3D	9
Dějiny výtvarné kultury	DVK	-	2+1D	2+1D	2+1D	9
Výtvarná příprava	VYP	4+3D	3+4D	-	-	14
Figurální kreslení	FIG	-	3	-	-	3
Písmo	PIS	-	2	-	-	2
Počítačové konstruování	CAD	1+2D	-	-	-	3
Počítačová grafika	PCG	-	1+2D	1+1D	-	5
Návrhové kreslení	NAK	-	2	2	2	68
Návrhové modelování	NAM	-	-	4	4	8
Konstrukce	KON	-	-	2	2	4
Odborná praxe	ODP	-	-	10+2D	8+4D	24
Celkem základní předměty		33	34	37	35	139
Volitelné předměty		3	3	1	2	9
Cizí jazyk II	CIJ II	3D	3D	-	-	6
Základy podnikání	ZAP	-	-	1D	2D	3
Nepovinné předměty		1	-	2	2	5
Písemná a elektronická komunikace	PEK	1D	-	-	-	1
Humanitní seminář	HUS	-	-	2D	2D	4
Celkem:		37	37	40	39	153

 

D = tzv. disponibilní hodiny, nebo-li hodiny, jejichž přidání je v kompetenci ředitele školy

 

Poznámky k učebnímu plánu

− Názvy předmětů jsou pracovní, mohou doznat změny.
− Ve výuce cizího jazyka I pokračuje žák zpravidla ve studiu cizího jazyka, kterému se učil na základní škole (ANJ, NEJ).
− V předmětu cizí jazyk II volí z nabídky, kterou škola předkládá. (ANJ, NEJ).
Skladba volitelných předmětů je variabilní. Jejich nabídka bude uskutečňována podle možností školy v 1. a 2. ročníku a podle profilace zájmů žáků po dvou letech studia pro 3. a 4. ročník.
Struktura volitelných seminářů je v kompetenci školy, mohou být jednoleté i dvouleté. Učební osnovy schvaluje ředitel školy. Semináře jsou nabízeny tak, aby žáci měli možnost prohloubit své poznatky jednak v předmětech zvoleného oboru, jednak v oblasti svých zájmů. Protože jsou nabízeny průřezově na všech oborech školy, mohou žáci získat i poznatky z jiných odborností.
Výběr volitelných seminářů je v kompetenci ředitele školy. Humanitní seminář bude nabízen jako HUS I se zaměřením na estetickou výchovu (zkratka předmětu ESV) nebo HUS - konverzace z anglického jazyka (zkratka předmětu KOA) nebo HUS - konverzace z německého jazyka (zkratka předmětu KON)

 

 

Přehled využití týdnů ve školním roce

 

Činnost	ník
Vyučování podle rozpisu učiva	34	34	34	30
Sportovní výcvikový kurz	-	1	-	-
Odborná praxe	-	2	2	-
Projektový týden	-	-	1	-
Maturitní zkouška	-	-	-	2
Časová rezerva (opakování učiva, výchovně vzdělávací akce, exkurze apod.)	6	3	3	5
Celkem týdnů	40	40	40	37

 

 

Poznámka:

Hodinovou dotaci pro jednotlivé předměty v jednotlivých ročnících, které se následně převádějí do tabulky, je možno počítat dvojím způsobem:

1) držet se matematického pronásobení počtu vyučovacích hodin pro předmět * počet vyučovacích týdnů v daném ročníku, nebo

2) počítat hodinovou dotaci jako součin počtu vyučovacích hodin pro předmět * 32 týdnů

V učební osnově a při plánování výuky podle ročníků postupujeme 1. způsobem, tzn., že vycházíme z počtu týdnů v konkrétním ročníku (u dvouhodinového předmětu to je 68 a 60 hod.).

Vždy se však jedná o základní počty vyučovacích hodin, které mohou být navýšeny o rezervu nebo poníženy o doplnění rezervy.

Podrobnosti jsou vždy stanoveny plánem školy na daný školní rok nebo v mimořádném případě aktuální směrnicí ředitele školy.