Historie školy

Vznik školy očima jednoho z hlavních aktérů

Omlouvám se případným návštěvníkům tohoto odkazu, jestli čekali jiný obsah těchto stránek, ale myslím si, že zakládat soukromou školu není situace běžná a všední ani v dnešní době a zaslouží si větší pozornosti, než se na první pohled zdá.

Podat základní informace zachycující a osvětlující historii vzniku naší školy není však možno jinak, než pomocí „malého slohového cvičení.“ Nechtěl bych, aby se stránky navenek tvářily moc akademicky, ale spíše by měly případným čtenářům přijatelným a odlehčeným způsobem ukázat, jak komplikované, ale na druhou stranu velmi zajímavé a naplňující ve svém výsledku je zakládání a nato provozování soukromé střední školy.

Zakládali jste někdy soukromou školu?

Pokud ano, víte, o čem budu dál psát a zavzpomínáte na to. Třeba v dobrém a zahřeje Vás u srdce pocit z toho, co jste dokázali, třeba s hrůzou, při vzpomínce na to, čím vším jste museli projít. Pokud jste tuto situaci nikdy nezažili, berte další pokračování jako stručnou „kuchařku“, která by všem zájemcům, kteří by chtěli někdy podstoupit toto martýrium, měla nabídnout základní osnovu pro to, jak myšlenku na založení nové školy uskutečnit. My jsme tuto pomůcku neměli. Měli jsme však odhodlání, které vycházelo z tzv. zdravého naštvání se na situaci, v níž jsme se tedy pohybovali.

Vynechám veškeré podrobnosti a dál se budu soustředit pouze na podstatné informace, jinak by toto „slohové cvičení“ mohlo dosáhnout rozměrů novely či dokonce románu. Možná se někdy v budoucnu k určitým podrobnostem vrátím, protože některé z nich by také mohly případným odvážlivcům zakládajícím školu ušetřit přinejmenším zklamání, když ne zbytečné finanční náklady.

 

Tak tedy:

První impuls založit v okrese Břeclav novou soukromou školu byl z části dílem náhody a z části asi dílem osudu, nutno říct, že šťastného.

V roce 2005 se uskutečnil tzv. „konkurz“ na místo ředitele tehdejší SPŠ v Břeclavi. Z jeho výsledků bylo zcela zřejmé, že další vývoj školy už dále nebude pokračovat v tak dynamickém tempu, jak by si někteří zaměstnanci této školy představovali a čemuž mnozí z nich obětovali více než 20 let svého dosavadního profesního života. (Mimo jiné – dnešní situace a vývoj bývalé „průmyslovky“, nyní již SOŠ průmyslové a SOU, tyto představy bohužel stále víc a víc pouze potvrzuje.)

Proto v té době skupinku pracovníků školy (velmi dobrých dlouholetých známých a možno říct, kamarádů) napadlo zkusit naplňovat své sny a nápady a především využívat své psychické a fyzické síly a veškerou invenci v nové skutečné „Průmyslovce.“ Ale jak jinak, než v soukromé. Myšlenka získala své první konkrétní nástiny v průběhu měsíce května 2005, kdy byly sestaveny základní body, jejichž postupným uskutečňováním bude v cílové fázi v okrese Břeclav zřízena nová střední škola.

Není bez zajímavosti, že výše zmíněné body byly sepsány v restauraci Alfa na náměstí v Mikulově. Mikulov se tak stal, což v té době ještě nemohli zakladatelé školy tušit, osudovým místem pro další vývoj celého projektu. A navíc se nechce ani věřit, že takový „cár“ papíru může stát u zrodu nového podnikání, navíc u zrodu střední školy!

Pojďme však již zakládat střední školu a stanovme si naše základní desatero:

 

1) Zvolení formy nového školského subjektu.

Bude nová škola založena osobou fyzickou nebo právnickou? Doporučujeme osobu právnickou. „Víc hlav, víc ví.“ „V nouzi poznáš přítele.“ „Máš-li dobrého přítele, máš víc, než on.“ Stačí na vysvětlení?

POZOR! Nezaměnit s tzv. „školskou právnickou osobou“ (§124–§140 zákona č. 451/2004 Sb., školský zákon). Toto naopak nedoporučujeme vůbec!

 

2) Zvolení druhu právnické osoby a podepsání společenské smlouvy.

Nejschůdnější a nejoperativnější je založení společnosti s ručením omezeným (ve zkratce spol. s r.o. nebo s.r.o.).

Je nutné dohodnout se na sídle společnosti a jejím názvu, může se již připravit také logo.

Dále u notáře sepíšeme společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným. Její znění závisí na počtu společníků, statutárních orgánů – jednatelů, výši dohodnutého procentuálního podílu jednotlivých společníků ve společnosti atd.

Důležitý je předmět živnostenského podnikání, pro který se rozhodnete a který bude společnost provozovat.

Provozování školy není živnost, na kterou lze otevřít živnostenský list!

Doporučujeme zvolit: „Pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti.“

Dále doporučujeme již v této chvíli se rozhodnout o tom, jestli do budoucna počítáme také s možností podnikat i na základě jiných živnostenských listů. Všechny tyto živnosti musí být zapsány ve společenské smlouvě a každá případná budoucí změna smlouvy by stála zbytečně další zbytečně vynaložené finanční prostředky.

POZOR na volbu notáře, který musí smlouvu sepsat! Špatná volba notáře se může při zakládání společnosti prodražit. Za všechny úkony se totiž samozřejmě platí (sepsání společenské smlouvy v roce 2005 - 15.000,-) a chyba v žádosti o zápis do obchodního rejstříku, kterou také připravuje notář, se nevyplácí. V našem případě, i když šlo o chybu, či spíše neznalost, notáře dalších 5.000,-.

 

3) Vydání provizorního živnostenského listu.

Provizorní proto, že finální bude vydán po zápisu společnosti do obchodního rejstříku a získání IČ (viz dále)

V podstatě bezproblémový bod.

 

4) Složení základního kapitálu.

Vybereme některý z bankovních domů, založíme běžný účet a složíme základní kapitál. Výše závisí na stavu platném ke dni podpisu společenské smlouvy. V našem případě to bylo 200.000,-.

Bez naplnění tohoto bodu není možno pokračovat v zakládání školy. Banka musí vydat potvrzení, že na jejím účtu má společnost, která žádá o zápis u obchodního soudu tento kapitál složen.

 

5) Zápis do obchodního rejstříku a vydání finálního živnostenského listu.

Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku jsou na internetu na stránkách Krajského obchodního soudu v Brně (v našem případě). Vyplnit, vytisknout, zavést do Brna, uhradit správní poplatek (5.000,- v roce 2005) a čekat.

Jinak jde opět pouze o úřední bezproblémovou činnost.

Pokud budou všechny části formuláře vyplněny přesně, je zápis do obchodního rejstříku pouze formalitou a platí jen ohlašovací povinnost.

Po kladném vyřízení žádosti je společnosti obchodním soudem přiděleno IČ.

Závěrečnou činností první části desatera je žádost o vydání finální verze živnostenského listu s uvedením přiděleného IČ.

Dále je nutno registrovat společnost na příslušném finančním úřadu, který firmě přidělí DIČ.

Prvních 5 bodů našeho desatera se podařilo uskutečnit i přes určitá úskalí a několik problémů v průběhu měsíců květen 2005 (první nápad) až září 2005 (vydání finální verze živnostenského listu).

To nejzajímavější však teprve přijde.

 

6) Vlastní tvorba školy

Obsah tohoto bodu je logicky připravován celou dobu, po kterou probíhá uskutečňování bodů 1) – 5). Jedná se o dlouhodobou náročnou přípravu, která musí neustále vycházet z platné legislativy. Tedy na úplném počátku musí stát zabezpečení veškerých platných právních dokumentů týkajících se školské problematiky. Opět je nejlépe využít internetový portál MŠMT.

Ale pojďme popořadě:

  • nejdříve se rozhodneme, jaký druh školy založíme (§7 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon); v našem případě střední odbornou školu
  • dále zvolíme typ střední školy (§1 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři); v našem případě střední průmyslová škola
  • dále zvážíme, jaké formy vzdělávání budeme poskytovat (§25 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon); v našem případě denní a dálkovou
  • velmi významný je čtvrtý bod této části – volba oborů vzdělávání (nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání); v našem případě:

Denní studium

  • propagační výtvarnictví-propagační grafika
  • tvarování průmyslových výrobků-průmyslový design
  • strojírenství, zaměření počítačové technologie
  • strojírenství, zaměření obnovitelné zdroje energie
  • mechatronika

Dálkové studium

  • strojírenství, zaměření obnovitelné zdroje energie
  • provozní technika

Na základě §147 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vypracujeme projekt. Tento paragraf obsahuje výčet všech náležitostí, které musí projekt obsahovat v písemné podobě.

Zdůrazníme např.:

  • společnost musí vydat zřizovací listinu, která obsahuje veškeré náležitosti pro rozpočtovou organizaci a musí vydat jmenovací dekret pro ředitele
  • zpracovat rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy (zákon říká rámcový, ale naše zkušenost, viz výše, co nejpodrobnější soupis plánovaných vyučujících včetně základních údajů o vzdělání, praxi apod.; stejně tak podrobný popis učeben, odborných učeben apod. a nástin finančního zabezpečení – rozpočet školy)
  • doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo k prostorám, kde bude probíhat výuka (Tento bod by také mohl být rozpitván na několik stránek, ale jeho základem je to, že každý, kdo se chystá podnikat v jakémkoli oboru, musí mít, kde podnikat, tedy u nás – provozovat školu. Proto je nutné zabezpečit místnosti pro třídy, případnou sborovnu, kancelář vedení školy atd. My jsme tyto prostory nalezli v Mikulově v areálu Gymnázia a SOU.
  • jedním z nejkomplikovanějších procesů je získání stanoviska příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu;

k tomu podrobněji:

§147 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízen ve svém bodu (1) písm. h) vyžaduje stanoviska příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu. Navíc však tato novela zavádí povinnost těchto orgánů uvést nejvyšší počet osob, které lze v pronajímaných prostorách vzdělávat. Do rejstříku škol a školských zařízení je zapsán tento počet žáků (součet počtů všech pronajímaných tříd) jako maximální počet žáků ve škole. Kdo by si však pronajímal místnosti, ve kterých nebude vyučovat, jen proto, aby měl větší počet zapsaných žáků do rejstříku?

Věcné chyby v naplnění §147 nás stály zdržení o jeden školní rok, avšak ne první. První rok zdržení byl ze zcela jiných důvodů – viz dále body 7) a 8).

V tomto případě byly nedostatky především v přesném a velmi podrobném rozpracování personálního a materiálního zabezpečení. Škola byla nakonec sice do rejstříku škol a školských zařízení zapsána (včetně souhlasu Krajského úřadu), ale až v dubnu 2007, tedy v době, kdy již žáci základních škol měli podány přihlášky na střední školy, a nebyla šance získat zájemce o studium na naší škole.

 

7) Žádost Krajského úřadu o stanovisko k projektu

a) Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku byly vyplněny formuláře (opět viz internet – stránky MŠMT) nutné pro žádost o zápis do rejstříku škol a školských zařízení. K žádosti byl přiložen celý projekt včetně 16 příloh. Na základě §147 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, který řeší Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení ve svém bodu (1), písm. q) stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná škola působit, byl Krajský úřad v Brně v září 2005 požádán o toto stanovisko.

Stanovisko bylo záporné. Hlavním důvodem byla ta skutečnost, že zřízení naší školy nebylo v souladu s koncepcí rozvoje Jihomoravského kraje. I přes toto stanovisko se k projektu vyjádřilo MŠMT, které však podpořilo stanovisko KÚ, a projekt v lednu 2006 zamítlo.

b) V září 2006 společnost projekt doplnila, opravila a uvedla dle možností do souladu s koncepcí rozvoje kraje a opět pořádala o stanovisko KÚ v Brně (opět včetně všech formulářů, tabulek, příloh atd.).

Stanovisko KÚ bylo kladné. Avšak věcné chyby v naplnění §147, na které nás upozornilo až MŠMT (viz výše), jsme odstranili po upozornění sice okamžitě, ale až v lednu 2007. MŠMT vydalo kladné stanovisko, které společnost obdržela v dubnu 2007.

Škola byla tedy nakonec sice do rejstříku škol a školských zařízení zapsána, ale až v době, kdy již žáci základních škol měli podány přihlášky na střední školy, a nebyla žádná šance získat zájemce o studium na naší škole.

Požádali jsme MŠMT o odklad účinnosti zápisu (tj. zahájení provozu 1. září 2007) s tím, že zahájíme provozování školy 1. září 2008. Toto nám bylo ústně potvrzeno, ale během týdne v srpnu 2007 dementováno a společnost musela od září 2007 projít celým „kolečkem“ schvalování včetně podání projektu, všech příloh a opětného získání souhlasu Krajského úřadu (viz dále) znovu.

c) V září 2007 společnost projekt opět doplnila, opravila a aktualizovala a opět pořádala o stanovisko KÚ v Brně (opět včetně všech formulářů, tabulek, příloh atd.).

Stanovisko bylo opět kladné. MŠMT se se svým kladným postojem vyjádřilo v prosinci 2007. Tedy opět v době, kdy již byla většina žáků rozhodnuta o tom, na kterou školu podá svou přihlášku.

My jsme se však rozhodli k tomu, že i přes tuto nepříznivou situaci školu 1. září 2008 otevřeme a zahájíme výuku. Museli jsme naplánovat strategii dalšího postupu a hlavně jsme se museli dohodnout na tom, jak připravíme reklamu. To znamená, jak se o nás žáci na základních školách dozvědí. O tom ale podrobněji až dále v bodu 9.

 

8) Žádost MŠMT o zápis školy do Rejstříku škol a školských zařízení ČR

Ptáte se, proč tady uvádím tento bod, když jsou vyjádření MŠMT uvedena postupně v bodu předcházejícím? Ze dvou důvodů.

Za prvé proto, že žádost o stanovisko k založení soukromé školy předávaná na KÚ je jedna věc a vyjádření ministerstva druhá. Proč? I když se KÚ vyjádří záporně, MŠMT k tomuto stanovisku může a nemusí přihlédnout.

Ale za druhé především proto, že systém zápisu nových školských subjektů včetně zápisu změn u již existujících subjektů je v oblasti předepsaných termínů pro tyto úkony nedomyšlený a především zcela nepraktický. Tímto bych chtěl na toto úskalí upozornit.

Tak tedy:

  • Žádá-li někdo o zápis nové školy do rejstříku škol a školských zařízení nebo chce-li někdo učinit změnu v zápisu v tomto rejstříku, musí předepsané formuláře a žádost podat na příslušný KÚ do 30. září příslušného roku.
  • KÚ rozhodne během dalšího období a 30. listopadu příslušného roku odešle všechny žádosti včetně svého stanoviska na MŠMT.
  • MŠMT během dalšího období dá své stanovisko a rozhodne do 31. ledna dalšího kalendářního roku.
  • A co vy? Koncem ledna víte, jak MŠMT rozhodlo a můžete začít informovat veřejnost o tom, co nabízíte případným zájemcům o studium. Jaká je však situace? Taková, jakou jsme popsali výše. Veletrhy vzdělávání dávno proběhly, třídní schůzky na základních školách s podáváním informací o možnostech studia na středních školách také. Reklama je ztracena. Žáci se ve spolupráci s rodiči již dávno rozhodli o tom, kam podají přihlášku a vy spoléháte pouze na to, jestli tam uspějí, nebo ne.

Přesto, nebo právě proto, jsme to nevzdali.

 

9) Reklama

Nejdříve byly připraveny informativní letáky pro ředitele základních škol, jejich výchovné poradce a jejich prostřednictvím pro žáky školy.

V některých školách nám byla umožněna přímá návštěva u žáků 9. tříd, což ovšem byla pouze formalita a pro deváťáky další příležitost „ulít“ se z vyučování. Všichni samozřejmě měli již přihlášky v šuplíku nachystané k odevzdání výchovným poradcům. Mimo jiné naposledy, protože od školního roku 2009/2010, jak víme po novele školského zákona, je systém přijímacího řízení od základů přestavěn. Ale to není v této chvíli náš problém.

Byly připraveny inzeráty do okresního a krajského tisku. Největší úspěch však měly, jak vyšlo najevo na závěr reklamní kampaně, inzeráty v tiskovinách, které vydávají radnice, a to na prvním místě v Mikulově! Z Mikulova a jeho okolí se do naší školy přihlásilo nejvíc zájemců o studium.

A znovu jsme se tak vrátili na „místo činu“, tedy tam, kde vznikla první myšlenky na založení soukromé školy. Viz bod 6.

 

Teď je na místě především poděkovat vedení bývalé střední průmyslové školy v Břeclavi. Za to, že svým svérázným řízením této školy a především svým „hlubokým vztahem“ k této instituci a ke snahám „zabezpečit“ budoucnost školy a odborně rozvíjet to, co bylo v minulosti nachystáno, dalo rozhodující impuls těm pedagogům, kteří výše uvedenou perspektivu rozvoje školy v budoucnosti považovali za otázku své cti a profesionálního zájmu o učitelské povolání. A takaje nutno poděkovat za to, že celé strojírenství s jednoznačným upřednostňováním zaměření směřujícího k obnovitelným zdrojům energie, ponechalo „na pospas svému osudu“ a umožnilo tak naší nové škole začít tuto oblast stavět do míst, kam zcela jednoznačně patří. To znamená na jedno z čelních míst v celém českém průmyslu a tedy i školství, protože, jak historie České republiky, tak její současnost zcela jednoznačně vypovídají o tom, že základem českého průmyslu musí být a jedinou šancí, jak šetřit přírodní zdroje, je orientovat se v budoucnosti na propagaci obnovitelných zdrojů.

A co jiného má být v této souvislosti úkolem školy – naším úkolem, než kvalitní výchova lidí, kteří tuto problematiku obsáhnou a zabezpečí svými znalostmi budoucnost nejen sobě, nám, ale i všem budoucím generacím.

 

Ale pokračujme v propagaci.

Velký význam měly také reklamní spoty na stanici nového rádia Dyje, které byly po měsíci zakončeny hodinovým rozhovorem se zástupcem naší školy. Každá relace měla svůj dopad v šíření existence naší školy do povědomí lidí.

Dalším velmi dobrým krokem byly reklamní spoty v kabelové televizi Fénix, které sice nepřinesli nové zájemce o studium v naší škole, ale opět ji jednoznačně zařadily mezi již existující nabídku v okrese. Budoucnost ukáže, jestli finanční prostředky vynaložené do tohoto typu reklamy měly svůj smysl, nebo ne. Jsme jednomyslně přesvědčeni, že ano.

A na závěr tohoto bodu nezbývá nic jiného, než si bohužel nasypat popel na hlavu“. Ptáte se proč? Začnu od konce. Vymlouvat se na to, že veškerá příprava na založení nového podnikatelského subjektu stojí množství peněz, je zbytečné a nesmyslné. Stejně tak na to, že žádná banka nepůjčí peníze někomu, kdo může nabídnout pouze svou vizi. „Bez peněz do hospody nelez!“ S tím jsme museli počítat. Počítali jsme, ale přesto nás to překvapilo. Doba, kdy se dávaly úvěry s prominutím na žádost napsanou na „toaletní papír“ je dávno pryč.

Bohužel nám nikdo nikde neřekl, že do všech databází, které existují u jednotlivých státních či školských orgánů, se musíme přihlásit sami. Neexistuje žádné centrální provázání databází. To znamená, je-li škola zapsána do rejstříku škol a školských zařízení, nedostane se automaticky do databáze např. úřadů práce (minimálně příslušného, tj. v našem případě ÚP Břeclav), Ústavu pro informace ve vzdělávání (UIV), Atlasu školství (jediného periodika tohoto typu v ČR, které je distribuováno na všechny základní školy) atd.

Snad nejvíc jsme z důvodů výše uvedených (finance) podcenili přípravu a význam tzv. www stránek. Sice jsme měli připraveny základní stránky, ale nebyla možná jejich aktualizace. A především právě proto, že jsme byli úplně novou školou, jsme byli ve všech vyhledávačích neznámých subjektem a nelézt naše stránky po zadání adresy www.sspscultus.cz bylo malým zázrakem. Většině dalších internetových databází trvalo další měsíce, než jsme se v jejich seznamech objevili. Např. na „Seznamu“ ve vyhledávači se základní nabídkou středních škol, Jihomoravský kraj … atd. nejsme stále.

Jak se bude situace v této oblasti vyvíjet dále, Vás také budeme v případných pokračováních této „slohové práce“ informovat.

Ale jsme před posledním bodem našeho desatera. Takže hurá na něj. Je stručný:

 

10) Zahájení provozu

Příprava veškeré dokumentace nutné pro provozování střední školy, soupisy učebnic, přípravy učebních materiálů atd. atd. atd. je opět na další pokračování. Ale to už je jiná otázka.

A tak je to tady. 1. září 2008 – první den prvního školního roku nové školy.

Ufff!!!

 

ZÁVĚR:

Jak bude škola ve své činnosti pokračovat, to je otázka. Co můžeme slíbit, je to, že se o dalším vývoji a o tom, jak se daří naplňovat všechny cíle zakladatelů, budou případní zájemci dovídat v pokračování tohoto odkazu.

A to i v tom případě, když se ne vše podaří a tvůrci školy tak budou muset své chyby přiznat a udělat vše proto, aby je co nejdříve a nejkvalitněji odstranili.

Již jen průběh prvního půl roku provozování školy by si zasloužil zachycení v písemné podobě pro mnohá a mnohá poučení se z chyb, které jsme v tomto období „nasekali“. Většinu z nich jsme sice neudělali vlastní chybou, ale to zase není omluva. Školství není totiž jen předávání vědomostí a znalostí žákům, ale formuláře, tiskopisy, papíry, hlášení atd. atd. atd.

Jak říká stará pravda, parafrázuji: „Není ostudou upadnout, ale zůstat ležet!“

 

Mgr. Ivan Čech

ředitel školy